Morušovník bílý

Morušovník bílý

Morušovník bílý kromě krásy nabídne také jedlé, velmi chutné plody. Její opadavé listy jsou většinou srdeční, u krajů zoubkaté, sytě zelené, až 15cm dlouhé a lesklé. Před spadáním se mění na žluté. Patří do stejné čeledi jako fíkovník, což se na některých listech projeví tvorbou nepravidelně hlubokých laloků.

Od poloviny léta dozrávají podlouhlé plody podobné protáhlým ostružinám, které při úplném dozrání jsou černé a lesklé a jdou lehce odtrhnout. Jejich chuť je příjemně sladká s jemně pikantní ostrostí vitamínu C. Lze je dále zpracovat na džemy, šťávy, kompoty nebo čerstvé do dezertů, kterým dodají na originalitě. Lze je i sušit a tehdy se jejich chuť zvýrazní – sušené se používají místo rozinek.

Rostlina je samoopelivá - ke tvorbě plodů nepotřebuje opylovače.

Morus alba

Morušovník bílý je výborně mrazuvzdorná a pro nejlepší plody ji doporučujeme pěstovat na co nejslunečnějším stanovisku. Řez by se měl odehrávat v zimních měsících, aby nevytékala míza. Půda může být mírně kyselá až mírně alkalická, v každém případě propustná a raději mírně vlhká, ale nikdy mokrá nebo těžká. Dobře snáší znečištěné ovzduší. Mrazuvzdorná do cca -34 °C.