Jírovec koňský 170-190cm

Jírovec koňský 170-190cm

Vzrůstem je jírovec koňský strom, který obvykle dorůstá výšky 30 m až 35 metrů. Mohutná koruna tohoto stromu je široce kuželovitá až rozložitá, může dosáhnout šířky až 20 metrů. Jeho dřevnatý stonek má na povrchu kmene šedohnědou až červenohnědou štětinovitou kůru. Na velkých starších stromech se borka odlupuje v šupinách.

Na větvích se nacházejí nápadné velké lesklé hnědé pupeny, které jsou velmi lepkavé. Objevují se už v zimě.

Protistojné listy vyrůstají na stopkách dlouhých až 20 cm. Jsou dlaňovitě složené. Každý složený list se skládá z 5 až 7 lístků obráceně vejčitého tvaru. Jsou nápadné svojí velikostí, mohou dorůst až 30 cm. Na okraji jsou nestejně zoubkaté. Na rubu listů se nacházejí červenohnědé chloupky, které s dospíváním listů mizí a zůstávají pouze na rozdělání žilnatiny. Na podzim se listy zbarvují do oranžovočervena a poté opadávají. Po spadaných listech zůstávají na větvičkách podkovovité jizvičky. Nepatrné zbytky suchých listů mohou výjimečně zůstat na stromě do dalšího roku.

Květy jírovce koňského se rozvíjejí zároveň s listy. Vyrůstají ve velkých vzpřímených květenstvích kuželovitého tvaru, které mohou mít délku až 30 cm. Tato soukvětí vypadají velmi efektně. Jednotlivé oboupohlavné květiny mají průměr asi 2 cm a jsou pětičetné. Každý květ se skládá z koruny a kališních lístků srostlých do pětilaločného kalicha.

Jírovec koňský kvete od dubna do června. Po odkvětu se květiny mění na suché pukavé plody – tobolky, které jsou dost tvrdé a na povrchu ostnaté. Dosahují velikosti až 6 cm.

Aesculus hippocastanum

Na Slovensku i v celé Evropě se v současnosti hojně pěstuje v parcích a velkých zahradách, kde patří k nejoblíbenějším okrasným dřevinám. Může růst samostatně jako solitér, ale bývá i součástí alejí a také jako lem starých cest. Je náročný na obsah dusíkatých látek v půdě.

Jírovec koňský je velmi užitečnou rostlinou pro včelaře. Květy poskytují včelám mnoho tmavě červeného pylu a nektar pro tvorbu bílého medu, pupeny tzv. dlž – včelí tmel, který včely vyžívají ke spárování úlů. Listy jírovce koňského poskytují včelám medovici.

Jírovec koňský patří také k léčivým rostlinám. Semena, květiny i kůra obsahují saponiny, flavonoidy a kumariny (eskulin a eskuletin). Vnější uplatnění mají odvary na rány, otoky, omrzliny, lišeje. Z čerstvých květin se vyrábí masážní tinktura proti revmatu a lámce. V oficiální medicíně se používá jako součást přípravků zvyšujících napětí cév, přípravků urychlujících srážení krve a zastavujících krvácení i přípravků proti zánětům. Získávají se z něj i přípravky proti křečovým žilám. Pro obsah eskulinu je součástí kožních gelů, které zmírňují otoky, mají protizánětlivý účinek a tlumí bolest. Je také složkou opalovacích krémů, neboť absorbuje škodlivé účinky ultrafialových paprsků.

Semena jírovce koňského se pro hojnost škrobu sbírají a využívají k zimnímu přikrmování zvěře. Známé je i jejich využití v průmyslu ve druhé polovině dvacátého století - výtažky z nich se používaly do hasicích přístrojů i na výrobu pracích prostředků, protože obsahují značné množství saponinů. Jsou vhodným materiálem pro výrobu různých výrobků, často je využívají školáci i předškoláci v rámci tvůrčích dílen.

Dřevo jírovce koňského má z technického hlediska stejné využití jako dřevo z dubů.