Už od dávných dob se považuje za symbol věčnosti. Je nenáročný a jeho barevné kultivary rozjasní tmavé kouty nebo přidají další převislý rozměr výsadbám v květináči. Stálezelené listy břečťanu (Hedera) vyniknou zejména během zimy. Využíváme ho k zakrytí zdí, plotů, koutů, problematických míst, k založení zelené fasády, k obrostění treláží a pergol, ke svahům, jako pokryv půdy a dočasně jej pěstujeme iv květináčích. Přináší zajímavou estetickou hodnotu i ekologický benefit. Je to dlouhověká, přizpůsobivá a po zakořenění nenáročná dřevina, v Evropě původní.
Na rovině se břečťan plazí po terénu a průběžně se zakořeňuje, na svislé plochy se šplhá, přičemž se o podklad přichytává přísavnými kořínky. Kromě původního druhu existuje mnoho zajímavých kultivarů, které se liší velikostí, tvarem či barvou listů. Tato dřevina by neměla chybět ani v přírodních zahradách, neboť poskytuje domov mnoha užitečným živočichům.
Stín, ale i polostín je to, co mu vyhovuje nejvíc. Má rád půdu mírně zásaditou, humózní, propustnou a mírně vlhkou, ačkoli po dobrém zakořenění snese i sucho. Panašované odrůdy mají víc světla, současně mají vyšší nároky na vlhkost půdy.